Registrace aktualit Napište nám Zasilání SMS

Změna velikosti písma

Vyhledat v textu

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
Upozornění na povětrnostní situaci
10
Upozornění na povětrnostní situaci
11
Upozornění na povětrnostní situaci
12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 1
Drobečková navigace

Úvod > Dění v obci > Historie

Historie

Bdeněves, která je velmi starou obcí, rozkládá se při řece Mži v území kotliny táhnoucí se od hradu Buben až za město Plzeň. Geologicky vzniklo toto území v době diluviální, vyznačuje se mocnými ložisky cihlářské hlíny, naplavenin z písku, štěrku a úrodné prsti.

Jméno obce prodělalo průběhem dějinného vývoje značné změny. První zápisy z roku 1197 hovoří o dědickém majetku Bdenewizi, roku 1239 Bdenedisi, roku 1522 Běnoves, v roce 1558 ves Bieňowes a v letech 1788 až 1838 se v důsledku dovršené germanizace objevuje název Wenuschen. Jméno Bdeněves, jež je dnes jménem úředním, je odvozeno od osobního jména Bděn. V době, kdy se říkalo česky Běňoves, tj. v 16 a 17 . století, byla vesnice poněmčena a místní jméno , kromě hláskových změn, dostalo v němčině analogickou koncovku -en, podle německých místních jmen.

 

Poprvé v historii uvádí se jméno naší obce v listinách kláštera Kladrubského. Území kolem Kladrub, bylo probožství kladrubské, statky kolem Přeštic tvořily probožstva přeštické a největším a zároveň nejvýnosnějším ze všech bylo probožství touškovské, k němuž v roce 1239 náležely městys Touškov s tržištěm Čeminy, ves Bdeněves, Doubrava a Vlkýš, proto se v dalších zápisech i listinných dokladech nečte nikde o těchto místech jako o samostatných, nýbrž hovoří se vždy o panství nebo o probožství Touškovském.

 

V době válek husitských, byl klášter Kladrubský odevzdán Petru Zmrzlíkovi ze Svojšína, opat Martin chtěje probožství touškovské zachránit, zastavil panství roku 1422 panu Vilémovi z Litic. Tím však Touškov zachráněn nebyl, protože když roku 1424 odtáhl Žižka s nepořízenou od Plzně, začala vojska Žižkova pustošit okolí a přitáhla také k Touškovu, město zpustošila a vypálila. Stejný osud postihl i obec Bdeněves a ostatní okolní obce.

 

Roku 1555 koupil celé panství Šebastián Markvart z Hrádku a na Nekmíři, purkrabí karlštejnské. Po něm pak byl pánem panství jeho syn Krištof Markvart z Hrádku a na Bělé. Rod Markvartů vládl v Touškově až do roku 1622, kdy jeho poslední pán Diviš Markvart Hrádku a na Bělé se zúčastnil českého povstání a byl roku 1622 odsouzen ke ztrátě dvou třetin svého jmění, které bylo prodáno rytíři Vilému Vřesovci z Vřesnic, ale roku 1652 bylo rozhodnuto, že panství touškovské připadne zpět ve prospěch kláštera kladrubského.

Velmi neblaze působily na Bdeněves i okolí události války třicetileté (1618-1648), kdy žoldácká vojska několikráte táhla naším krajem, zemi pustošila, vypalovala, vykrádala obce, lidé opouštěli sídliště. Do zpustlých obcí se začali stěhovat noví obyvatelé asi roku 1695, z nichž značnou část byli Němci. Rušením klášterů, které se nezabývaly vyučováním mládeže, dostává obec Bdeněves nového majitele. Stalo se tak za císaře Josefa ||. (1780-1790)

 

V roce 1838 bylo v Bdeněvsi 55 domů, obyvatel 208, jeden vrchnostenský dům, jeden ovčín, jeden mlýn s pilou a jedna hospoda. Roku 1848 se uvádí jako majitel Fridrich Karl Schonborn.

 

V Ottově naučném slovníku se uvádí následující názvy obce, jak procházela svým vývojem: Věnoves, Běnoves, Venušna, Venuší, Wenuschen, ves v Čechách, hejtmanství Stříbro, okres a fara Touškov, 63 domů , 18 obyvatel Čechů, 387 obyvatel Němců, škola, poplužní dvůr, 2 cihelny, mlýn s pilou, ves poněmčena koncem 18 století.